Základní škola Opava-Suché Lazce  je malotřídní školou pro děti od 1. - 5. ročníku, kde se žáci učí ve třech třídách. Podnětné a estetické prostředí na vás dýchne hned při první návštěvě u nás. Výhodou školy je malý počet žáků ve třídách, a tím větší možnost se individuálně věnovat jednotlivým žákům. Mladý kolektiv učitelů se snaží v útulném rodinném prostředí s perfektním a moderním vybavením tříd vytvořit žákům zázemí pro co nejlepší školní výsledky. V odpoledních hodinách většina našich žáků tráví svůj volný čas v zájmových kroužcích. Okolní krásná příroda, školní zahrada a hřiště umožňují častý pobyt venku i při vyučování. Naše škola má i své pravidelné oslavy.

  

Historie

Základní škola byla založena v roce 1843. Vyučování začalo v dnešní budově úřadu městské části Opava-Suché Lazce (původní č. p. 9). Vyučování začalo v roce 1848. Prvním učitelem byl František Starý. Nová škola byla otevřena na ulici Ke Strážnici dne 23. 5. 1907 byl položen základní kámen. Svěcení budovy se konalo 8. 6. 1908.

Školní kroniky, které jsou i v současné doby velice zachovalé, shromažďovali veškeré informace o dění v obci a ve škole od roku 1907, kdy byl položen základní kámen budovy školy.

Fran Směja (1904-1986)

Vlastním jménem František Směja. Jeho otec, chalupník a horník, byl v bydlišti jedním ze zakladatelů organizace sociálně demokratické strany. – Směja absolvoval učitelský ústav v Opavě (1920–1924) a poté učil na různých místech ve Slezsku a na Moravě (Raduň, Hrabyně, Větřkovice, Neplachovice, Slezská Ostrava, Raškovice, Baška). 1941–1942 byl za napomáhání odboji nacisty vězněn ve Vratislavi (Polsko). Protože po propuštění nesměl učit, stal se spisovatelem z povolání. Po válce zastával nejprve funkci zemského a později (od 1949) krajského osvětového inspektora v Ostravě. 1948 se zapsal na PF v Brně, ale studia nedokončil. 1951–1954 byl ředitelem Krajského osvětového střediska v Hradci nad Moravicí, 1954–1956 vedoucím odboru kultury Krajského národního výboru v Ostravě; 1957–1960 se vrátil ke své funkci do Hradce nad Moravicí a zároveň zde byl správcem zámku. Významně se angažoval v zápase o politickou a kulturní samosprávu Slezska: za války byl členem ilegální Slezské národní rady, později se účastnil akce Budujeme Slezsko (vyhlášené v září 1945 z iniciativy Heleny Salichové).